0 položek
za 0 Kč

Zobrazit košík

Hlavní strana » Aktuality » Štěněčí život

Štěněčí život

ŠTĚNĚČÍ ŽIVOT

      V předchozím čísle jsem Vám představila fenku Staffordšírského bullteriéra Chloe, její paničku Alex, sportovní úspěchy a popsala porod štěňátek, u kterého jsem měla tu čest osobně asistovat. Čas plyne rychle, v případě vývoje štěňátek rychleji než voda a tak jsou už to pořádní staffbullí raubíři, připraveni na cestu do nových domovů. Dráčci a dračičky byli rozebraní prakticky již před narozením. Pár dní po porodu již bylo jasno a šlo vlastně jen o to, kdo vybojuje jaké štěndo a i Alex si vybrala svou novou členku smečky, Harleen. Ale pěkně popořadě.

VŠECHNO JE JEN O MLÉCE

      Štěněčí život je pěkná fuška. Je to neustálý boj o mléko, o tu nejlepší spací pozici a koutek v porodní bedýnce. A to by nebyla snad ani Dračička, když by to prckům nějak usnadňovala, především tu část s tím mlékem. To, že se normálně nechce dělit o jídlo je jasné, podobně jako většina bull psů. Že ale začne po pár dnech stávkovat a odmítat ležet u nich, když potřebují co chvíli cucat mateřské mléko, s tím se moc nepočítalo. Rozhodla se, že když chce mít Alex štěňata, tak ať se stará, masíruje jim bříška po jídle a když ji chce mít v bedýnce u štěňat, tak ať se pěkně činí s úplatky v podobě pořádných porcí jídla. Těch si užívala k jejímu velkému nadšení dosytosti, neboť jako kojící fenka na ně měla nárok ať už u prcků ležela hodiny, nebo jen pár minut.  Že je ale špatná maminka, to si zase přišít nenechala, zejména při venčení. Ledva vystrčila nos ze dveří, už se zase drala zpět domů. Děti se přece samotné nechávat nemůžou. Podle Chloe je děsná sranda dělat věci přesně naopak, než se po ní chce, a tak když se začalo ve 3 týdnech s prvními masovými příkrmy, ona začala pomalu ale jistě mrňata ládovat mlékem, jakoby z nich chtěla mít vegetariány. Čím byla štěňátka starší, tím častěji se stalo, že si sama od sebe zalezla k nim do ohrádky a poctivě je nakrmila. Pak už samozřejmě na maso neměli místo J Je jasné, že se řídí heslem „Lepší pozdě, než vůbec“ a taky - ona rozhodně nebude za nějakou zlou krkavčí matku, že jo?!

VŠECHNO JE JEN O BOBCÍCH

      Jak jistě všichni psí majitelé ví, v podstatě je všechno hlavně o bobcích. No a u malých štěňátek obzvlášť. A tak si myslím, že Alex na toto štěněčí období bude vzpomínat ještě hodně dlouho jako na období, kdy prakticky neřešila nic jiného, než bobky. Nechci čtenáře znechucovat podrobnostmi, takže zmíním jen to, že mrňata kvůli bobkům málem propásla své první focení, své první venčení, své druhé focení a taky spoustu návštěv, očkování nevyjímaje. O masírování psích bříšek, což Chloe zcela nechala na Alex, se jí asi bude ještě dlouho zdát, museli se totiž masírovat po každém jídle a to že jedli hoooodně často, o tom není pochyb. Když pominula potřeba masírování a mrňata se začala „venčit“ sama, zase se řešili jiné bobkové patálie, ale i to se brzy ustálilo, přeci jen, svět je velký a hlavně nový, je potřeba ho poznávat, bobků se bude v životě řešit ještě hodně J

VŠECHNO JE NOVÉ

      Někdy okolo 2 týdnů věku začala štěňátka otevírat oči, aby mohla začít prozkoumávat svět. Jestli byla po narození roztomilá, tak jak po nás začala koulet těma nádhernýma kukadlama, byla naprosto k sežrání. Naštěstí jsem měla možnost vídat je opravdu často. Užívala jsem si jejich hebká tělíčka a vstřebávala tu roztomilost jak jen to šlo, celá ta šestičlenná parta se proměnila v takovou reálnou multi D televizi. Alex s postupem a času a přibývajícími hodinami beze spánku, které se pilně střádaly do kolosálního časového deficitu, nadšení příchozích návštěv už tolik nesdílela. A tak zatímco všichni, co se přicházeli pouze na pár okamžiků rozplývat se nad tou štěněčí krásou, Alex naplno pocítila roli chovatelky, která nad vším bdí a přes štěňátka nestíhá už řešit téměř nic jiného. Ale i přesto, krásně a láskyplně o tu psí rodinku pečovala.

VŠECHNO JE JEN O ŘÁDĚNÍ

      Přibližně v 5ti týdnech jsme všichni, včetně naší dvorní fotografky Nicole, vyrazili se staffbullími batolaty ven na zahradu. Prckové se rozutekli po trávě a zkoumali, co šlo a nejvíc samozřejmě, co by zkoumat neměli. Na chvilku jsme k nim vypustili i 3,5 měsíční Luckynku, štěně shih-tzu. Okamžitě se nám naskytla legrační podívaná, kdy byla Lucky obsypaná staffbullaty, což jinak neohroženou raubířku pěkně vyděsilo. Zvlášť když ji Selina okamžitě začala tahat za chlupy. J Později pak zvládala jen „souboje“ jeden na jednoho. Jakmile se mrňata vyblbla a unavila, Nicole je začala jedno po druhém fotit. To ještě šlo, ač se nám neustále batolila ze záběru, Alex je stíhala pohotově vracet na stanoviště a po cca 15ti minutách již měla všechna svou profi fotku. Zážitek k nezaplacení ovšem nastal, když přišlo na řadu společné foto. I pytel blech by snad byl klidnější a vlastně jsme zpětně nechápali, jak jsme dokázali nacpat všech 6 potomků Chloe do jednoho záběru J V jednu chvíli byli spíš než v záběru na fotografce, kterou všemožně okusovali, 3 mrňata jsme vrátili na plac, 3 co tam v tu chvíli seděla zase zdrhla, byla to ale sranda a smích léčí. V kombinaci s pohledem na tu sladkou bandu ještě víc.

VŠECHNO JE URČENO K DEMOLICI

      O 2 týdny později už to místo vypuštěné a všudypřítomné štěněčí roztomilosti spíše vypadalo jako scénka z Doby ledové, kdy mláďata dinosaurů pobíhala po „dětském hřišti“ ostatních zvířátek. Všichni se rozutekli do všech světových stran, kousali, běhali, lezli všude kam neměli, nejvíc se jim zalíbilo v  okrasném keři, kam vždycky zapluli a řádili, až lítala hlína. Prostě dráčci a dračičky ukázali, kdo jsou a čí jsou. Tehdy se s nimi mohl konečně seznámit i pitbull Antonio a pocítit útok štěněčího komanda, který zvládl perfektně a moc se mu líbili. Prckové se pilně socializovali i s jinými prověřenými pejsky a čím byli starší, tím víc bavilo i Chloe si s nimi hrát.

      Doma měli už ohrádku přes půl pokoje a v té samozřejmě nemohlo zůstat nic bez povšimnutí. Cupovali, kousali a ochutnávali naprosto všechno od plen a dek, přes hračky až po samotnou dřevěnou ohrádku. No a největší sranda byla ochutnávat návštěvy, 2x jsem děcka hlídala, když Alex musela do práce a po pár minutách v ohrádce jsem se vážně začala obávat, že ze mě zůstane jen ohlodaná kostra, až se Alex vrátí domů. Dvě mi visela na mikině, jedno na tričku, dvě rvala kapsy u džín a jedno mě hryzalo do holého palce u nohy. Toto ostatně na vlastní kůži pocítila i naše supr šéfredaktorka Katka, která se přišla na mrňata podívat až v jejich kousacím věku. Když už se nesnažili servat kůži a oblečení z návštěv, rvali se jako koně mezi sebou – no prostě sranda musí být za všech okolností, i tahle poslední, přímo ďábelská etapa, ale měla něco do sebe.

VŠECHNO JEDNOU KONČÍ ( a něco zase začíná)

      Je jasné, že u své psí maminky nemohla děcka zůstat navždycky, i když jedné krásné psí slečně se to podařilo. Nadešel čas jít dělat radosti i starosti svým novým páníčkům. Pro mě zážitky s těmi nejúzašnějšími staffbullími dětmi zůstanou nezapomenutelné, jsem vděčná za každou minutu, kterou jsem mohla být s nimi a hodně času jsem tak strávila i se svou skvělou Alex. Bylo to období, se kterým se na jednu stranu těžko loučí, na druhou se na něj bude s láskou vzpomínat. Stejně jako vše v životě, ani porod a první týdny štěňátek nejsou jen růžové a je zapotřebí obrnit se velkou dávkou trpělivosti a pevnými nervy. Vedle radostí přicházejí i problémy a také strach. Je těžké vše zvládnout a zkoordinovat, vše ostatní jde v tu dobu stranou, člověk toho moc nanaspí, věci se mění a komplikují. Připravuje se kupní smlouva a v případě Alex i 16ti stránkový elaborát s názvem (ne tak moc) Stručný návod na Stafbullí štěně J

      Alex miluje svá psí děcka nadevše, i já jsem si je zamilovala, ale už jsou všechna v nových domovech a troufám si říct, že mají všichni supr páníčky a obě se moc těšíme, až se s nimi na společných setkáních opět uvidíme. Ace Harleen Quinzel zůstává doma u Alex a své psí mamky Chloe. Harley máme tedy jedinečnou možnost sledovat podrobněji, a tak se můžete v budoucnu těšit na další článek. Do té doby všem mrňatům přeji hodně moc zdraví a ať je jejich štěněčí a dospívající období co nejšťastnější.

8.7.2020 Marie Schmarczová

07.05.2021
ČLÁNKY
Běhací disciplíny bull sportů přehledně v mém článku Haf a mňau čísla 6-7.2021
První ze seriálu článků o bull sportech. Zaměřený na high jump a wall climbing.
Zveme Vás na závody do Berouna
Můj článek o štěňátkách CHS Arkham Elite, mé kamarádky Alex ( Tereza Hánová ).
Pokračování o štěňátkách Chloe a jejich prvních krůčcích.
NAŠI PSI
Sunny

Plemeno: Americký pitbullteriér
Pohlaví: Fenka
Narození: 5.9.2010

Antonio

Plemeno: Americký pitbullteriér
Pohlaví: Pes
Narození: 26.10.2013

Instagram

PARTNEŘI
Tvorba www stránek - Nechte si udělat levné a kvalitní stránky - SEO optimalizace stránek